Úvodem o Řecku
Řecko je křižovatkou kultur a civilizací, zemí nádherných protikladů s neobyčejně bohatou historickou minulostí a krajinou tísíců nádherných obrazů, které nelze jednoduše popsat a které musí člověk prostě prožít. Západ slunce nad Akropolí, procházka malebnými uličkami starobylého přístavu Chania na Krétě anebo koupání v azurových vodách na bělostných plážích Rhodu, patří bezesporu k obrazům, které se nesmazatelně vryjí do paměti.
Řecko je situováno v jihovýchodní Evropě na jihu Balkánského poloostrova, pokrývá plochu 132 000 km2 a má 11 000 000 obyvatel. Hlavním městem jsou Athény a úředním jazykem je řečtina. Převládajícím náboženstvím je pravoslavné vyznání, se kterým se ztotožňuje 97% obyvatel.
Vzhledem k tomu, že je od roku 1981 členem EU, platí zde pro cizince stejná pravidla jako v ostatních zemích Unie a národní měnou je samozřejmě euro. Po příjezdu si rozhodně nezapomeňte přeřídit čas o hodinu navíc (GMT +2).
Řecká kuchyně
Řecko má kulinářskou tradici starou přibližně 4000 let a byl to řecký filozof Archestratos, kdo napsal první kuchařku v dějinách a připomněl, že kuchyně je znakem civilizace.
Řecká kuchyně je výjimečná hned z několika důvodů, předně to je samotná filozofie jídla. V Řecku se k jídlu schází celá rodina nebo společnost, čímž vzniká jedinečná atmosféra, kterou pocítíte i řeckých restauracích a tavernách. Hlavní tajemství řecké kuchyně je v unikátních produktech, ingrediencích i samotné přípravě jídla. Kvalitní a čerstvé suroviny, správné použití bylinek a koření a v neposlední řadě také známý řecký olivový olej přispívají k jedinečnosti pokrmů i přes jednoduchost jejich přípravy.
Historie Řecka
Řecko je právem považováno za kolébku západní civilizace a řecké umění, věda a filozofie je součástí našich životů až dodnes. Vznik prvních ostrovních městských center, jejichž zosobněním se na počátku 2. tisíciletí př. Kr. stala Mínojská civilizace na Krétě, nastává v době bronzové. Po výbuchu sopky na ostrově Santorini, který kolem roku 1500 př. n. l. tuto palácovou civilizaci zničil, rozkvetla na pevnině Mykénská civilizace a mohutné citadely v Mykénách, Tíryntu, Pylosu a jinde, se staly centry nových organizovaných království. Po jejich zániku kolem roku 1150 př. n. l. nastává na dvě století tzv. temný věk, který bývá spojován s příchodem nových obyvatel, Dórů.
Další období je ve znamení formování městských států, vzniku řecké abecedy, eposů Iliady a Odyssey a považuje se za počátek řecké renesance. V následujícím Archaickém období, období rychlého ekonomického a společenského vzestupu, vznikají kolonie od Španělska až po území kolem Černého moře a je tak položen základ pro vrcholné Klasické období v 5. a 4. st. př. Kr. To je ve znamení kulturní a politické převahy Athén a je nazýváno „zlatým věkem“ řecké civilizace, které ale končí bratrovražednými Peloponéskými válkami. Během následujícího století sílí pozice Makedonie a Alexandr Veliký posléze v čele svých armád buduje obrovské impérium až k povodí řeky Indus. Následuje úplné dobytí Řecka Římany roku 146 př. Kr. a vcelku šetrná římská okupace, neboť většina římských císařů byla velkými obdivovateli řecké kultury. Po rozpadu Římské říše se Řecko dostává na mnoho století do sféry vlivu Byzantské říše a až během křižáckých výprav vznikají na jeho území francká a latinská knížectví soupeřící o moc s Benátčany, kteří zaujímají strategické pozice v Egejském moři.
Po dobytí Konstantinopole Turky roku 1453 začíná v Řecku éra Osmanské nadvlády, která končí až po čtyřech stoletích, kdy v roce 1821 vypukla řecká válka o nezávislost. Jejím výsledkem byl vznik nezávislého Řeckého království, které během 19. a 20. století postupně integrovalo i další území s řeckým obyvatelstvem. Řecký stát získal svoji definitivní podobu po skončení II. světové války a roku 1974 byl po referendu přeměněn z konstituční monarchie na parlamentní demokracii.
Již z tohoto letmého pohledu do historie je patrné, že co se týče památek, připravily dějiny na řeckém území bohatou plejádu starověkých římských chrámů, byzantských kostelů a klášterů, tureckých mešit, franckých hradů či tradičních řeckých osad a Řecko tedy má rozhodně co ukázat.